Potom, co Jiříček umřel jsem zůstala doma na mateřské. Matka bez dítěte na mateřské. Můj muž i maminka se mě snažili zaměstnat, abych stále jen neležela a nekoukala do stropu. Všechny „úkoly“ jsem plnila, jako kdybych byla robot. A možná i to mi v začátcích pomohlo. Uvědomila jsem si, že pokud budu jen ležet v posteli, tak že můžu jít rovnou skočit pod vlak. Mezi „úkoly“ bylo třeba uvařit si čaj, jít na zahradu a natrhat 5 malin, zasadit koupený vřes. Nakonec jsem si na zahradě založila záhonek, který jsem věnovala Jiříčkovi a pojmenovala ho Slza.