Poselství pro rodiče Daniela Čestmíra, narodil se 3. 10. 2017. Věnováno jeho památce…
Milá Danielo,
text ke mně přišel tak, jak ke mně chodí vše, co napíši.
Zrovna jsem byla u dcery a v noci kolem druhé hodiny se probudila. Měla vedle sebe mobil, abych nezaspala s dětmi do školy a školky.
Nevím proč jsem ho vzala do ruky a podívala se na mejly. A tam byl mejl od tebe i s fotografií.
Hluboce mne to zasáhlo.
V takové chvíli, kdy ke mně přijde nějaká důležitá informace, už nemohu spát, protože mi chodí, jak to nazvat… vysvětlení, uvědomění, prožitek s poznáním, co si mám uvědomit, co přijmout, jsou mi ukázány souvislosti.
A tak mi přišel i text s názvem Posel z nebes.
Vždy se text dotváří až během psaní, kdy mi často…jako i nyní, tečou slzy a jen děkuji té milosti, že mi bylo dáno prožít.
Potom ještě následovalo další uvědomění, ale to už může být i jinak.
Jen ty víš, co ti spojení s božstvím v tak niterné, fyzické sounáležitosti přineslo.
Jistě se ti budou ukazovat dary, které máš v sobě dosud nerozbaleny a za bolestí zatím nejsou objeveny.
Všechno má svůj čas. Tedy i plné prožití bolesti a smutku. Kdyby nebylo doprožito, nemohlo by odejít, aby bylo nalezeno to, co je za tím.
Jen ty sama poznáš, budeš zažívat, že napojení na anděla, který byl obdarován tvým láskyplným lůnem, pokračuje.
Jako lidský plod, byl obdarován možností cítit, vnímat, prožívat, všechny tvé emoce, pocity, myšlenky.
Tvé strachy, tvou důvěru, tvé očekávání, zklamání…vše, co je v nás, jako lidech uloženo ve všech fyzických, astrálních, éterických tělech.
Nyní propojeno s božským, tvořící ucelený obraz toho, co má následovat pro dobro tvé, vás obou, tvé rodiny, lidstva, vesmíru.
Napojení trvá, jen fyzické bylo odebráno.
Vše se děje správně, nic není bezdůvodné, vše s nejvyšší symbiózou jediného celku.
Každá temnota má v sobě zárodek světla. Každý smutek, zárodek radosti.
Ještě je tu smutek, bolest, zklamání… odevzdej se tomu v plné síle tak, aby slzy bolesti byly přetransformovány v slzy radosti a poznání nesmírné milosti, která vám oběma byla prokázána.
Možná zní má slova nesoucitně, ale věř, že jsem ponořena v ten nejhlubší a nejupřímnější soucit s vámi oběma.
Několikrát jsem se dívala na fotku a vnímala tu hloubku bolesti, která vyzařuje z tvého partnera.
Několikrát jsem se dívala na fotku a vnímala tu hloubku pokory a přijetí, které vyzařuje z tebe.
Polarita, mužský a ženský princip, propojen v jediné, skrze smrt plodu lásky.
Smrt je však znovuzrozením.
Z polarity do jednoty, z lásky s podmínkami, k lásce bezpodmínečné.
Posel z nebes
Bůh povolal všechny své anděly a pravil:
„Nastal čas, kdy jeden z vás sestoupí na Zem, aby naplnil předurčené poslání. Tentokrát mnohem obtížnější pro něho i pro rodiče, ke kterým bude seslán, jen na velmi krátký čas.
Vstoupí do dělohy matky, která je i s otcem připravena, aby tento nelehký úkol přijali s láskou, pokorou a vděčností.
Její lůno je vystláno nesmírnou láskou, radostí a důvěrou ve vše, co bude následující období prožívat.
Pro jednoho z vás se stane matka Země domovem jen na několik měsíců.
Za tu dobu se bude vyvíjet zcela přirozeně v člověka, ale s tím rozdílem, že nezapomene na své poselství, které má předat.
Pupeční šňůra, se stane komunikačním kanálem, pro příjem informací z pozemského i kanálem informací z nebeského.
Anděl tak zůstane v plném vědomí a napojení na mne.
Až získá vše pozemské a předá vše nebeské, vrátí se domů.
Každé zrození je zároveň smrtí. A tak, aby nezemřela vzpomínka na to, kým je a kam se má po splnění mise vrátit, nebude mu dána možnost nadechnutí.
Pro rodiče a jejich blízké to bude zprvu velmi těžké. Uvidět plod své lásky, vzít je do náručí a místo života…smrt.
Projdou tou nejtěžší zkouškou, důvěry a lásky k tomu, co je. Vím, že jsou připraveni a mohu je této zkoušce vystavit.
S láskou tě propustí a s vděčností se odevzdají do mé náruče. Připraveni plnit to, co je jim předurčeno.
Ty jež splníš tento úkol, se nemusíš obávat smrti, ani návratu zpět.
Pozemští rodiče tě propustí s láskou a budeš jimi provázen až do mé náruče.
Všichni jejich přátelé, zapálí na tvou počest svíce a doprovodí tě hudbou svých srdcí až na můj práh.“
Z dlouhé řady andělů, vystoupil ten nejodvážnější.
Jeho záře zastínila záři všech ostatních a jeho křídla se rozpínala přes celé nebe. Jeho srdce radostně poskakovala a anděl už se nemohl dočkat, až spočine v lůně tak nádherné, vědomé a láskyplné ženy.
Připraven, spojit své srdce s jejím a na krátký čas se stát jedním.
Čas se naplnil.
Poselství předáno, boží láska propojena s láskou pozemskou. Vše jediné, nekonečné, nesmírné.
Smrt a znovuzrození.
Slzy smutku, se mísí se slzami radosti.
Smrt se stala darem, znovuzrození milostí nebes.
Milá Danielo,
otevírám doširoka své srdce a vysílám vám oběma, všechnu lásku, soucit a pokoru k tomu co jest.
Objímám a hluboce soucítím jako žena, matka i bytost světla.
Děkuji, že jste, děkuji, že jste předurčeni a budete nám všem pomáhat k probuzení do světla.
Jitka
Nejnovější komentáře