Knihy / umění / film

„Nejsem nemocná. Jsem zlomená. Ale jsem šťastná, dokud můžu malovat.“
FRIDA KAHLO

Knihy

Naházej mimčo do žita

Neházej mimčo do žita
Jak se vzpamatovat, když si to miminko rozmyslí a nenarodí se

Kateřina Horázná, Malvern, 2012
Kniha s humorem i hlubokým vhledem nabízí řešení těžké životní situace, kterou prožívá polovina mladých žen. Hlavní hrdinkou knihy je dnešní typická vysokoškolačka. Studuje, absolvuje zahraniční stáže, dosahuje dobré pracovní pozice a pořizuje si s přítelem bydlení. Když se konečně chce stát maminkou, je jí přes třicet. S překvapením zjišťuje, že počínání nového života nemusí být procházka růžovým sadem, ale kovbojka bez záruky happyendu. Když lékaři začnou mlžit o tom, proč se početí nedaří, a bezradně krčí rameny, nepoddá se. Absolvuje řadu osobitých setkání s alternativními lékaři a léčiteli a na vlastním těle i duši vyzkouší řadu „nestandardních“ postupů. Marně. Po dvou letech nezdarů propadá beznaději a háže flintu do žita. V tu chvíli zcela přirozeně otěhotní. Těhotenství na ni dopadá jako dar z nebes a ona ho prožívá s nezřízeně živočišným nadšením. Po čase si to však miminko rozmyslí a za dramatických okolností předčasně odchází. Radost a nadšení nahrazuje šok a citové vakuum. Není kam se obrátit o pomoc. Lékaři věc banalizují jako ztrátu „shluku buněk“, manžel nechápe, proč se mu žena sesypala a okolí vše uzavírá větou: „furt lepší, než kdyby sis zlomila nohu“. Ve chvílích největší samoty nachází hrdinka prostřednictvím internetové diskuze další ženy, které prožily to samé. Společně si radí, pumpují do sebe sílu a naději. Vyprávějí si svoje vlastní, často velmi podivuhodné příběhy. Dozvídáme se nevuěřitelné věci o tom, co všechno je na poli počínání nového života a jeho ztráty možné.

 

518_bg

Prázdná kolébka
Jak překonat ztrátu dítěte před porodem nebo těsně po něm

Ilony Špaňhelová, Portál, 2015
Kniha zkušené psycholožky, spolupracovnice Dlouhé cesty z.s. Žena po ztrátě miminka se ptá, co a kdo jí může pomoct, zda bude moci znovu otěhotnět, zda bude v těhotenství přecitlivělá, více opatrná, jak „přežije“ devět měsíců a zda se jí to podaří?
Kniha otevírá tyto otázky v českém prostředí, pro české ženy a jejich okolí. Doporučuje podněty a naznačuje možné cesty i pro lidi v okolí takové ženy, kteří jí mohou v těžké situaci být oporou.

 

 

275_bg

Čekala jsem miminko, ale… ,
Lucie Lebdušková
2014
Tato kniha obsahuje okolo padesáti skutečných příběhů žen a jejich pohled na tuto ztrátu. Budete mít možnost nahlédnout do jejich autentického prožívání tak, jak je vnímaly v oné chvíli, ale i několik let poté. Přináší příběhy o potratech spontánních, ale i o cílených interrupcích. Bude jistě cennou inspirací a rádkyní, jak tuto ztrátu prožít a přežít. Kniha plná příběhů, osobních zpovědí, prožitků, ale také pohledů a rad terapeutů, kteří s tématem ztráty miminka pracují.
Více na: cekalajsemmiminko.cz

 

 

Když dítě zemře

Když dítě zemře
Kohnerová Nancy, Henleyová Alix
Triton, 2013
Počátek nového života může znamenat i jeho konec… Tato tragická, zarážející skutečnost je šokující a nepochopitelná pro rodiče, kteří ztratili dítě v pozdním stadiu těhotenství nebo krátce po narození. Jejich zkušenosti, doložené osobními výpověďmi a úryvky ze stovek dopisů a rozhovorů, tvoří podstatu knihy. Rodiče sami hovoří o tom, jaké události provázely smrt jejich dítěte, jaké při tom měli pocity, co jim pomohlo a jak si pomohli sami. Rodičům, kteří přišli o dítě, nabízí útěchu a podporu. Odborníkům pečujícím o tyto lidi pak umožňuje vhled do situace. 

Knihy pro děti (a nejen pro ně)

Když dinosaurům někdo umřeKdyž dinosaurům někdo umře
Laurie Krasny Brown, Marc Brown, Cesta domů, 2010
Dinosaurům někdo umřel… vám ne?  Děti se také musejí vyrovnávat s naší konečností. Mají spousty otázek, plno starostí, krásných nápadů, umějí si opatrovat vzpomínku. Potřebují, abychom jim na otázky odpověděli, starosti nesli s nimi, nápady jim pomohli uskutečnit a vzpomínky uchovat. Potřebují si o tom všem povídat a my velcí to často neumíme. Bojíme se, jsme příliš smutní nebo prostě nevíme, odkud začít. Když Dinosaurům někdo umře je psychologicky fundovaná a v zahraničí velmi úspěšná knížka, která může být dobrým pomocníkem pro společné povídání s dětmi o důležitých věcech v životě. Patří domů, do školek i do knihoven pro děti.

 

Myši patří do nebe

Myši patří do nebe …ale jenom na skok
Iva Procházková
, Albatros, 2006
Velké přátelství myšky Šupito a lišáka Bělobřicha je dramaticky přerušeno, ale oba přátelé se znovu setkají v přívětivé zemi na hranici mezi životem a smrtí, kde prožívají podivuhodná dobrodružství. Motiv smrti je podán tak, že se ho malý čtenář nezalekne, a přijme ho jako součást příběhu. Autorka chtěla svým barvitým vyprávěním z přírody setřást bázeň ze smrti, která děti mnohdy obestírá, a naznačit, že nějaký svět existuje i dál.

 

 

 

 

Posilující léčivé knihy

776_bg

Ženy, které běhaly s vlky
Clarissa Pinkola Estés, Pragma, 1999
V každé ženě žije mocná síla, naplněná zdravými instinkty, vášnivou tvořivostí a nesmrtelným poznáním. Je to archetyp Divošky, který představuje instinktivní povahu žen. Divoška je ale ohroženým druhem, neboť i když dary nespoutané přírody nám od narození patří, snaha společnosti „zcivilizovat“ nás do strnulých rolí utlumila to hluboké a životadárné posleství našich vlastních duší. V knize Ženy, které běhaly s vlky se zabývá dr. Estés mýty, pohádkami a příběhy, z nichž mnohé pocházejí z její vlastní rodiny, s cílem pomoci ženám spojit se znovu s těmi divokými, zdravými a vizionářskými vlastnostmi této instinktivní povahy. V příbězích a komentářích v této pozoruhodné knize nalézáme, zkoumáme, milujeme a pochopíme Divošku a pojmeme ji do své hluboké duše jako něco kouzelného a léčivého. Dr. Estés vytvořila nový lexikon na popsání ženské duše. Je to obohacující a životodárná psychologie žen v tom nejopravdovějším smyslu, je to poznání duše.

 

Umění

Frida Kahlo je moje oblíbená malířka. Dřív mě tenhle její obraz děsil, ale potom, co jsem zažila podobnou zkušenost a jela do Vídně na její výstavu, jsem dlouho stála u tohohle obrazu a cítila, jak mě léčí.

 

Henry Ford Hospital

„Nemocnice Henryho Forda je název obrazu, který Frida namalovala v roce 1932. […] Poslední věcí na obraze je malý lidský plod, možná maličký Dieguito, kterého tou dobou čekala. Snad právě v detroitské nemocnici Henryho Forda se z Fridy stala skutečná umělkyně. Poprvé dokázala svému utrpení dát obecnější význam, který oslovoval všechny diváky.“
(z knihy Frida Kahlo: Intimní autoportrét, uspořádal a přeložil Luděk Janda, Labyrint, 2003)

Frida Kahlo: Henry Ford Hospital, 1932

 

Z dopisu doktoru Leovi Eloesserovi

Detroit, 29. října 1932
„[…] Byla jsem poslední dobou tak nadšena tím, že budu mít dítě, ale nejdřív jsem si musela promyslet všechny obtíže, které by mně to mohlo způsobit. Nakonec šlo především o biologickou záležitost a já jsem cítila potřebu přivést na svět to dítě. Váš dopis mi zvedl náladu, protože jste porod považoval za možný, tak jsem ho ani neukazovala doktoru Prattovi, byla jsem si totiž takřka jistá, že těhotenství vydržím, včas odjedu do Mexika a tam porodím. Uběhly skoro dva měsíce a já jsem necítila žádné potíže, neustále jsem odpočívala a dbala o sebe, jak jsem jen mohla. Ale asi dva týdny před čtvrtým červencem jsem zpozorovala, že mi skoro denně vytéká něco jako zkažená krev. Polekala jsem se a zašla za doktorem Prattem a on mně řekl, že to je přirozené a podle něho budu moci klidně porodit císařským řezem. Pokračovalo to až do 4. července, kdy jsem, nechápu jak, potratila, ani jsem nemrkla. Plod se nestačil zformovat. Když vyšel, vypadal jako v rozkladu, přestože jsem byla už tři a půl měsíce těhotná. Doktor Pratt mi neřekl, jaká asi byla příčina, ani nic jiného, pouze mě ujistil, že příště jistě budu moci mít jiné dítě. Dodnes nevím, proč jsem potratila a jaký byl důvod, že se plod neutvořil, takže kdo ví, jak to mám sakra uvnitř seřízeno, protože to je všechno velmi zvláštní, nezdá se vám? Tak jsem se těšila, že budu mít maličkého Dieguita. Co jsem se nabrečela, ale už se stalo a nezbývá než se s tím smířit… Konečně na světě je tolik nevyřešených záhad. V každém případě mám kočičí život, protože já neumřu jen tak snadno. A to už něco znamená…!“
(z knihy Frida Kahlo: Intimní autoportrét,uspořádal a přeloži Luděk Janda, Labyrint, 2003)

Frida Kahlo: Potrat, 1936

 

Stabat Mater

„Po radostném tvůrčím období, naplněném intenzivní skladatelskou prací, přišla nečekaná rána. Po smrti dcery Josefy, která zemřela dva dny po narození, umírá za tragických okolností v srpnu 1877 roční dcera Růžena (otrava fosforem) a měsíc nato i tři a půl roku starý syn Otakar (podlehl neštovicím). Dvořákovi během krátké doby přišli o všechny tři děti. Skladatel již po smrti prvního z nich vytvořil klavírní verzi kompozice, která se stane jednou z jeho nejproslulejších: Stabat mater. Po ztrátě dalších dvou dětí se Dvořák k textu středověké latinské sekvence pojednávající o utrpení Panny Marie, které ukřižovali syna, znovu vrátil a dal jí definitivní, orchestrální podobu. Oratorium Stabat mater později významně přispělo k Dvořákově světové slávě.“
(z webu www.antonin-dvorak.cz/zivot)

 

John a Yoko

Skladba Yoko Ono “No Bed for Beatle John” je o tom, jak v London’s Queen Charlotte’s Hospital odmítli jejímu manželovi poskytnout postel během její hospitalizace.

 

Srdcervoucí „Baby’s Heartbeat“ je nahrávkou posledních minut srdečních ozev miminka a nasledují „Two Minutes Silence“ k uctění památky ztraceného syna.

  

Pomník nenarozeným dětem

Dílo mladého sochaře Martina Hudáčka, Bardejovská Nová Ves na Slovensku

pomník nenarozeným dětem

Mexické dušičky

Jako léčivou vnímám taky tradici mexických dušiček, kde jsou smrt, lebky a kostlivci zpodobněni v jásavých barvách a s humorem. Mexičané kupují svým dětem lebky z cukrkandlu s jejich jmény a mrtvým na domácí oltář dávají oblíbené doutníky či televizor.
Tato jedinečná tradice vznikla jenom v tomhle koutu světa a je pod ochranou UNESCO. Nejspíš se v ní smísily křesťanské vlivy s původní Indiánskou kulturou.
Líbí se mi to přijetí smrti.

Film

Nejtěžší volba

(ČR 2010, 57 minut, režie: Dagmar Smržová, v češtině)

Příběhy a rozhodování žen, které se dozvěděly, že se jejich dítě má narodit s těžkou zdravotní vadou. Všechny sledované hrdinky se nakonec rozhodly své dítě přijmout se vším všudy a případně s ním i přečkat odchod z tohoto světa. Ženy popisují cestu, kterou zvolily a dopady jejich rozhodnutí na ně samotné i jejich blízké okolí.

Dostupný on-line na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267494493-nejtezsi-volba/

 

Moje malé děťátko

(SRN 2007, 88 minut, režie: Katja Baumgarten)

www.meinkleineskind.de

http://www.viktoria11.de/english/mylittleone/film_e.html

Autentický životní příběh režisérky – porodní asistentky, která se v průběhu těhotenství dozví, že očekávané děťátko je tak těžce postižené, že se narodí mrtvé, nebo zemře velmi krátce po porodu. Přesto se jej rozhodne donosit a porodit (doma, s podporou lékaře a porodní asistentky), aby mohlo pár hodin po porodu zemřít.

 

Zachraňte Edwardse

(ČR 2010, 72 minut, režie: Dagmar Smržová, v češtině)

http://www.hbo.cz/movie/zachrante-edwardse_-69951

Příběh mladých manželů rozhodujících se přivést na svět těžce postižené dítě, s Edwardsovým syndromem.

 

Nevítaní

(ČR 2009, 72 minut, režie: Tomáš Škrdlant, v češtině)

Celovečerní dokument Tomáše Škrdlanta zachycuje dlouhodobě sledované osudy fyzicky postižených dětí, které byly svými rodiči odloženy hned po narození.

Dostupný on-line na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10180374428-nevitani/20856226885/